Cukry (sacharidy) tvoří asi 60 % energetického příjmu. Hlavním sacharidem v potravě je škrob, polysacharid, tvořený tisíci molekul glukózy. Ty jsou spojeny glykosidickou vazbou α-1,4 (v amylóze a amylopektinu), v amylopektinu se řetězec větví vazbou typu α-1,6 (viz obrázek v kap. 7).

Dalšími sacharidy v potravě jsou disacharidy laktóza (mléčný cukr, složený z glukózy a galaktózy) a sacharóza (řepný či třtinový cukr, složený z glukózy a fruktózy).

Podrobnosti o trávení a vstřebávání cukrů přináší kapitola 7.

V těle má zásadní význam šestiuhlíkatý cukr glukóza, a to především jako zdroj energie.

Dalšími významnými sacharidy jsou pentózy ribóza (v ribonukleových kyselinách, koenzymech NAD(P)⁺/NAD(P)H (nikotinamidadenindinukleotid(fosfát), oxidovaná a redukovaná forma), ATP apod.) a deoxyribóza (v molekule deoxyribonukleové kyseliny).

Zásobním sacharidem v organismu je glykogen, který má podobné složení jako amylopektin. Je obsažen v játrech, kde slouží jako pohotová zásoba cukru při hypoglykémii, a ve svalech jako zásoba energie pro jejich funkci.