V širším slova smyslu rozumíme pod tímto pojmem látky imunitního systému rozpuštěné v tělních tekutinách jako je komplement, koagulační a fibrinolytický systém, interferony, imunoglobuliny a některé další sérové proteiny. V užším slova smyslu budou v této kapitole zmíněny imunoglobuliny jako produkty B-lymfocytů, respektive plazmatických buněk.

Imunoglobuliny – protilátky jsou složené z aminokyselin, jsou to tedy bílkoviny (globulinová frakce). Jejich syntéza probíhá na ribozomech plazmatických buněk cestou proteosyntézy. Vyskytují se hlavně v séru, ale i v dalších tělních tekutinách. Jednotka imunoglobulinu se znázorňuje podobou písmene Y. Skládá se ze dvou těžkých (heavy chains, H řetězce) a dvou lehkých řetězců (light chains, L řetězce) spojených disulfidickými můstky. Na protilátce rozeznáváme 3 vazebná místa. Dvě na fragmentu Fab (slouží k vazbě antigenu) a jedno na fragmentu Fc (pro vazbu na buňky vlastního těla např. basofily). Koncová část fragmentu Fab s vazebnými místy pro antigen je specifická pro daný klon protilátek a nazýváme ji variabilní část. Zbytek je u všech klonů protilátek stejný, a proto se nazývá konstantní část.

V organismu se vyskytují různé izotypy protilátek, které se označují jako třídy. Liší se těžkými řetězci. Třídy označujeme velkými tiskacími písmeny. Jsou imunoglobuliny třídy IgM, IgG, IgA, IgE a IgD.

IgM je vylučovaný jako pentamer složený z pěti podjednotek spojených tzv. J řetězcem. Má 10 vazebných míst pro antigen. Tvoří se v akutní fázi onemocnění hned po infekci, zejména proti korpuskulárním antigenům.

IgG je monomer, tvoří se až přibližně od desátého dne po infekci a je nejhojnějším typem protilátek v séru. Zodpovídá za dlouhodobou imunitu, tvoří se také při dalším setkání s antigenem, a zejména proti solubilním antigenům [2]. V posledních 4-6 týdnech gravidity je v placentě přítomný receptor, který umožňuje přechod mateřských protilátek na plod.

IgA se vyskytují jako sérové nebo slizniční (či sekreční) protilátky. Nacházejí se v hlenu jako odpověď na lokální přítomnost antigenů a spoluvytváří místní – slizniční imunitu. Přítomné jsou také v sekretech (mlezivo, mateřské mléko). Slizniční IgA je dimer (dva monomery spojené J-řetězcem). Jejich přítomnost na sliznicích není dlouhodobého charakteru, IgA zde nepřetrvávají.

IgE je monomer a u zdravých lidí se vyskytuje jen v nepatrných koncentracích. Uplatňuje se při parazitárních onemocněních a alergických stavech.

IgD je v séru také obsažen jen v malých množstvích, nepůsobí jako typická protilátka, ale jako receptor v membránách B-lymfocytů.