2.4
Ztráta tekutin
Do celkové bilance tekutin započítáváme i další ztráty, např. ze žaludeční sondy, drénů a drenážních systémů.
2.4.1
Žaludeční sonda
Žaludeční sondu v intenzivní péči je nutné zavést jako prevenci aspirace tekutého obsahu. Jedním důvodem je zvracení (aktivní proces) nebo regurgitace (zatečení obsahu žaludku), a to tehdy, když je relaxované obranné svalstvo. Nemocnému s nutností umělé plicní ventilace již preventivně zavádíme žaludeční sondu. Kontrolujeme množství, barvu a případně zápach žaludečního obsahu.
  • Hematemeza. Přítomnost krve nebo příměsi krve v žaludečním obsahu. Je to projev krvácení z horní části GIT způsobeného např. peptickým vředem. Masivní krvácení jasně červené krve svědčí pro perforaci jícnových varixů při jaterní cirhóze a vyžaduje urgentní řešení, např. zavedení S-B sondy.
+
12. Sengstaken-Blakemorova sonda
Obr. 12. Sengstaken-Blakemorova sonda
  • Žlutá až zelená barva žaludečního obsahu. Zde se jedná o duodenogastrický reflux, kde je v žaludečním obsahu přítomna žluč.
  • Černý žaludeční obsah (kávová sedlina) je charakteristický pro atonii (nepohyblivost) žaludku.
  • Miserere je přítomnost střevního obsahu v horních etážích GIT. Jedná se o velmi páchnoucí obsah. Miserere není běžný příznak, vyskytuje u nemocných se střevní neprůchodností (ileem, tj. náhlou příhodou břišní). Čím níže je ve střevě neprůchodnost, tím více se střevní obsah blíží stolici.
2.4.2
Drény a drenážní systémy
Drénů a drenážních systémů je celá řada, např. hrudní, břišní drenáž do operační rány či zevní lumbální drenáž.
2.4.2.1
Hrudní drén
Dříve se využívala hlavně Bülauova drenáž pomocí dvou či tří lahví. Dnes se využívají sofistikovanější systémy na principu této metody, kdy je drén od nemocného vyústěn pod vodní hladinu. Nové bezpečnostní hrudní drenážní systémy mají velkoobjemovou sběrnou komoru pro sekret, komoru vodního zámku a komoru pro kontrolu sání (viz obrázek). Právě vodní zámek nahradil nutnost umísťovat pipetu pod vodní hladinu.
+
13. Hrudní drén s mandrénem
Obr. 13. Hrudní drén s mandrénem
+
14. Hrudní drenážní systém
Obr. 14. Hrudní drenážní systém
2.4.2.2
Břišní drény
Břišní drény mohou být běžné na spád a podtlakové. Redonův a Blakeův drén jsou příklady podtlakové drenáže. U obou systémů musí zdravotník zajistit funkčnost drénu. U Redonova drénu je to stlačená harmonika a u Blakeova drénu je to celkové stlačení.
+
15. Blakeův drén
Obr. 15. Blakeův drén
Interaktivní prvek 3. Vylučování