Invazivní vstupy

Kapitola1

Úvod

Souhrn

Péče o invazivní vstupy patří mezi každodenní činnosti, které všeobecná sestra vykonává. Znalosti o jednotlivých vstupech, důvodech zavedení, komplikacích spojených s jejich zavedením, jsou významné pro eliminaci rizik a komplikací s nimi spojených. Tento materiál seznamuje studenty se základními poznatky v rozsahu projektu, dále lze z aktuálních zdrojů čerpat rozšiřující informace. Novinky v oblasti ošetřovatelské péče je vhodné neustále sledovat v aktuálních doporučeních, např. SPPK (Společnosti pro porty a permanentní katetry).

V oboru ošetřovatelství a medicíny lze invazi charakterizovat jako vstup do vnitřního kompartmentu organismu (kompartment je část systému, celku, oddělená od ostatních částí definovaným rozhraním). Invazivní vstup je takový vstup, kdy proniká cizorodý materiál (pomůcka) do organismu a přitom je nutně porušena kožní nebo slizniční integrita. Miniinvazivní vstup je takový vstup, kdy hrozí porušení kožní nebo slizniční integrity, z důvodu kontaktu cizorodého materiálu s tělními tekutinami nebo plyny např. zavedení permanentního močového katetru, nasogastrické sondy apod. Konkrétní vstupy lze rozdělit např. dle jednotlivých tělních systémů:

Krevní oběh: periferní žilní katetr (PŽK), centrální žilní katetr (CŽK), periferně implantovaný centrální žilní katetr (PICC), arteriální katetr (AK), midline katetr, intraoseální katetr viz obr. 1, apod.

Dýchací cesty: endotracheální kanyla (ETK) viz obr. 2, tracheostomická kanyla (TSK) viz obr. 3, hrudní drén (HD), apod.

Oblast centrálního nervového systému: pokračující epidurální katetr (PEK), spinální katetr, čidlo intrakraniálního tlaku (ICP) viz obr. 4, apod.

Urogenitální systém: permanentní močový katetr (PMK), epicystostomický katetr, nefrostomický katetr, apod.

Gastrointestinální trakt: gastro/duodeno/jejunostomická sonda, PEG (perkutánní endoskopická gastrostomie) viz obr. 5, apod.

Další tělní dutiny: drenážní systémy (T-drén viz obr. 6, pigtail drén, podtlaková drenáž apod.)

Invazivní vstupy jsou zaváděny z důvodů terapeutických nebo diagnostických.

Terapeuticky se využívají invazivní vstupy k aplikaci léčiv, tekutin a parenterální výživy, transfuzní terapie, stimulace myokardu, evakuace přebytečné tekutiny apod. Volba vstupu do cévního řečiště je ovlivněna pH, osmolaritou, chemickou strukturou léčiva a mírou vazokonstrikce, která je léčivem navozena.

Diagnosticky se invazivní vstupy využívají k invazivnímu měření hemodynamiky, aplikaci kontrastní látky, odběrům krve apod. [1, 2, 3, 6, 9]

Poznámka

Podle pH stupnice rozdělujeme léčiva na kyselá (pod 7,0 pH) a zásaditá (nad 7,0 pH) a neutrální (pH 7,4). Dle klinických výzkumů je prokázáno, že látky s pH pod 5,0 (např. vankomycin, gentamicin, adrenalin apod.) a nad 9,0 (ampicilin, thiopental apod.) způsobují endoteliální poškození intimy. Osmolarita je množství všech osmoticky aktivních látek v 1 litru roztoku. Roztoky hypotonické mají osmolaritu 250 mosm/l a nižší (sterilní aqua a 0,45 % NaCl), roztoky izotonické jsou v rozmezí 250–350 mosm/l (krev má osmolaritu 285 mosm/l), roztoky hypertonické mají osmolaritu 375 mosm/l a vyšší (parenterální výživa 750 mosm/l a výše, manitol 1100 mosm/l). Aplikací léčiv o osmolaritě větší než 500 mosm/l dochází k poškození endotelu. U rizikových léčiv (specifická jsou protinádorová léčiva) je vždy zvažována volba přístupu (PŽK, CŽK, PICC apod.).[1]

K měření velikosti katetrů se používá stupnice francouzského měřícího systému french, Fr, představující trojnásobek průměru v milimetrech (1 Fr = 1/3 mm, katetr 4 Fr má zevní průměr cca 1,2 mm). Tato stupnice je totožná se stupnicí podle Charriere (CH), 1 CH odpovídá 1/3 milimetru. Velikost jehel je udávána v jednotkách gauge, G, čím větší hodnota G, tím menší vnitřní průměr jehly. V současné době se katetry nejčastěji vyrábějí ze silikonu nebo polyuretanu. Každý z těchto materiálů má své výhody a nevýhody, které je třeba respektovat. Významná je manipulace při zavádění, průtok, riziko mechanické flebitidy, kompatibilita s podávanými léčivy, bakteriální adheze apod. Infekce spojené s CŽK tvoří až 10 % nozokomiálních infekcí. Snaha snížit riziko infekce, vedla k vývoji nových typů krycích materiálů, které mohou sami o sobě působit antimikrobiálně. Obsahují různé příměsi, od kombinace chlorhexidinu se sulfadiazinem stříbra, impregnace antibiotiky, použití stříbra a platiny apod.[1, 2]